|
|
Ekosystémové služby a komunitní zahrady v Praze
Růžičková, Lucie ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Frélichová, Jana (oponent)
Komunitní zahrady jsou v současné době fenoménem. Proto se jimi tato bakalářská práce zabývá. Konkrétním cílem práce je zjistit, zda pražské komunitní zahrady plní funkce ekosystémových služeb. Práce se skládá ze dvou hlavních celků. První část si klade za cíl vytvořit teoretický rámec, nezbytný pro úvod do studia ekosystémových služeb a konceptu městského zahradničení. V druhé části se snaží nastínit, které ekosystémové služby jsou v komunitních zahradách plněny nejčastěji a které naopak nejméně často, dále pak které komunitní zahrady jsou v tomto plnění ekosystémových služeb hodnoceny nejlépe a které nejhůře. Pomocí metody terénního výzkumu a rozhovoru je potvrzeno, že nejvýraznějším benefitem komunitních zahrad pro lidskou společnost představují kulturní ekosystémové služby. Další důležité funkce, které komunitní zahrady plní, jsou ekosystémové služby podpůrné a regulační. Neméně důležitým zjištěním také je, že komunitní zahrady plní i funkci produkce potravin pro místní zahradníky. Klíčová slova: ekosystémové služby, městské zahradničení, komunitní zahrady
|
|
|
KOMUNITNÍ ZAHRADNIČENÍ JAKO ZPŮSOB VYUŽITÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU VE MĚSTĚ
Dolejší, Barbora ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem komunitního zahradničení v městském prostředí a přínosem komunitních zahrad pro jednotlivce, společnost a lokality, v nichž se nacházejí. Cílem práce je identifikovat počet a rozmístění komunitních zahrad v Praze, objasnit důvody vzniku a stanovit jejich přínos pro danou lokalitu. Dále pak nalézt odpověď na otázku, zda jsou svými zakladateli chápány jako formy veřejného prostoru. Práce se skládá ze dvou hlavních celků, teoretické části, v níž jsou shrnuty podstatné informace, které se týkají veřejných prostorů a různých forem zahradničení ve městě s důrazem na komunitní zahrady a komunitní zahradničení. Druhá, praktická část, je zpracována na základě rozhovorů provedených se zakladateli jednotlivých pražských komunitních zahrad a představuje odpovědi na stanovené otázky. Klíčová slova: veřejný prostor, městské zahradničení, komunitní zahrady, město, Praha
|
|
|
Phenomenon urban gardening
Toppi, Maria Luisa
Urbanizace a celosvětová populace rostou rychlým tempem. Městské zahrady získaly popularitu, jako prostředek pro pěstování lokálních a organických potravin a také poskytnutí zelených ploch městských občanům. Tato práce se zabývá představením historie, vlivu na udržitelný rozvoj a typů městských zahrad a porovnává čtyři vybrané iniciativy v Evropě a Asii. Pro dosažení cíle byl proveden primární výzkum zaměřený na vytvoření profilu jednotlivých iniciativ. Byl proveden kvalitativní výzkum prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Zatímco iniciativy prokazují velkou rozmanitost v několika aspektech, jako jsou příjmové toky, financování a velikost, z výzkumu je prokazatelné, že v Evropě se městské zahrady zaměřují na budování komunity a sociální aspekty. Zatímco v Asii se městské zahrady zaměřují na pěstování plodin a podporu městského zahradničení. Společným aspektem všech vybraných iniciativ je kompostování organického odpadu a účast veřejnosti na těchto projektech.
|
|
|
Jedlé zahrady a jejich uplatnění ve městech
Kroulová, Iveta
Bakalářská práce se zaměřuje na téma jedlých zahrad ve městě. V rámci teoretické části byla vypracována literární rešerše, týkající se možností pěstování plodin (potravin) ve městě. V praktické části byla použita metoda terénního šetření, srovnávací metoda a SWOT analýza. Terénní šetření proběhlo ve dvou různých lokalitách a typech městských zahrad. V zahrádkářské kolonii bylo sledováno množství vyprodukovaných plo-din/potravin během jedné sezóny. Druhé šetření proběhlo v komunitní zahradě a byly zde posuzovány její funkce a možnosti, které nabízí obyvatelům. Srovnávací metodou byly zachyceny rozdíly mezi sledovanými zahradami, a to zejména v přínosu pro obyva-tele. Výsledkem je přehled konkrétní produkce ovoce a zeleniny na sledovaných plo-chách, jejich srovnání a zhodnocení přínosu. Z výsledků SWOT analýzy vyplývá, že u komunitní zahrady převažují silné stránky, a to především díky tomu, že zájem o životní prostředí a biopotraviny neustále stoupá. Analýza limitů ve vztahu k současnému způso-bu života poukázala na fakt, že nejvýznamnějšími limitujícími faktory jsou snadno do-stupné potraviny v supermarketech a finanční / časová náročnost provozu zahrady.
|
|
|
Městská komunitní zahrada Smetanka v letech 2014-2017: důvody k zahradničení, konflikt a zánik
Beran, David ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Tato diplomová práce: Městská komunitní zahrada Smetanka v letech 2014-2017: důvody k zahradničení, konflikt a zánik se věnuje fenoménu městského komunitního zahradničení, urban gardeningu, v kontextu sporů o podobu přírody a enviromentálních konfliktů. V teoretické části se vymezuje vůči relativně častému pojetí přírody ve vědě jako něčeho stojícího a zkoumatelného vně sociálního světa. Místo dualismu společnosti a kultury vyzdvihuje pojem sociopříroda či (socio)přírody v množném čísle a stojí tím na současném post-antropocentrickém proudu společenských věd. Paradigmatické zakotvení práce je v teorii konfliktu. Výzkum představuje odpovědi na otázku, jak reflektují aktéři důvody ke svým činnostem v komunitní zahradě Smetanka na pražských Vinohradech. Jako výsledky udává například proces budování a zlepšování sousedských vztahů anebo trávení kvalitního času s rodinou či prostor pro děti kreativním hrám. Tato zahrada zanikla v roce 2017. S tím spojený konflikt vidí text jako spor o podobu sociopřírody. Práce se ptá, jak aktéři legitimizovali zánik zahrady. Hlavní argumentace se týká plánu postavit na místě sportoviště pro sousedící základní školy a fakt, že zde zahrada měla od počátku být pouze dočasně. Práce také ukazuje, jak určití aktéři legitimizovali její další existenci. Argumentovali...
|
|
|
Ekosystémové služby a komunitní zahrady v Praze
Růžičková, Lucie ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Frélichová, Jana (oponent)
Komunitní zahrady jsou v současné době fenoménem. Proto se jimi tato bakalářská práce zabývá. Konkrétním cílem práce je zjistit, zda pražské komunitní zahrady plní funkce ekosystémových služeb. Práce se skládá ze dvou hlavních celků. První část si klade za cíl vytvořit teoretický rámec, nezbytný pro úvod do studia ekosystémových služeb a konceptu městského zahradničení. V druhé části se snaží nastínit, které ekosystémové služby jsou v komunitních zahradách plněny nejčastěji a které naopak nejméně často, dále pak které komunitní zahrady jsou v tomto plnění ekosystémových služeb hodnoceny nejlépe a které nejhůře. Pomocí metody terénního výzkumu a rozhovoru je potvrzeno, že nejvýraznějším benefitem komunitních zahrad pro lidskou společnost představují kulturní ekosystémové služby. Další důležité funkce, které komunitní zahrady plní, jsou ekosystémové služby podpůrné a regulační. Neméně důležitým zjištěním také je, že komunitní zahrady plní i funkci produkce potravin pro místní zahradníky. Klíčová slova: ekosystémové služby, městské zahradničení, komunitní zahrady
|
|
|
Komunitní zahradničení jako způsob využití veřejného prostoru ve městě
Dolejší, Barbora ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem komunitního zahradničení v městském prostředí a přínosem komunitních zahrad pro jednotlivce, společnost a lokality, v nichž se zahrady nacházejí. Cílem práce je identifikovat počet a rozmístění komunitních zahrad v Praze, a stanovit jejich přínos pro danou lokalitu. Dále pak nalézt odpověď na otázku, zda jsou komunitní zahrady chápány svými zakladateli jako formy veřejného prostoru. Práce se skládá ze dvou hlavních celků, teoretické části, ve které jsou shrnuty podstatné informace, které se týkají veřejných prostorů a různých forem zahradničení ve městě s důrazem na komunitní zahrady a komunitní zahradničení. Druhá, praktická část, je zpracována na základě rozhovorů provedených se zakladateli jednotlivých pražských komunitních zahrad a představuje odpovědi na stanovené otázky. Klíčová slova: veřejný prostor, městské zahradničení, komunitní zahrada, Praha
|
|
|
KOMUNITNÍ ZAHRADNIČENÍ JAKO ZPŮSOB VYUŽITÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU VE MĚSTĚ
Dolejší, Barbora ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem komunitního zahradničení v městském prostředí a přínosem komunitních zahrad pro jednotlivce, společnost a lokality, v nichž se nacházejí. Cílem práce je identifikovat počet a rozmístění komunitních zahrad v Praze, objasnit důvody vzniku a stanovit jejich přínos pro danou lokalitu. Dále pak nalézt odpověď na otázku, zda jsou svými zakladateli chápány jako formy veřejného prostoru. Práce se skládá ze dvou hlavních celků, teoretické části, v níž jsou shrnuty podstatné informace, které se týkají veřejných prostorů a různých forem zahradničení ve městě s důrazem na komunitní zahrady a komunitní zahradničení. Druhá, praktická část, je zpracována na základě rozhovorů provedených se zakladateli jednotlivých pražských komunitních zahrad a představuje odpovědi na stanovené otázky. Klíčová slova: veřejný prostor, městské zahradničení, komunitní zahrady, město, Praha
|
host ::
RSS.